Vánoční cukroví a vánoční svátky klidu, štěstí a pohody…

Vánoce (z německého Weihnachten - svaté noci) jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům, respektive jsou těmi úplně nejvýznamějšími. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. A slaví je nejen křesťané, neboť v dnešní době již nejsou vnímány tolik s náboženským podtextem, ale bohužel spíše ve vztahu k dárkům. Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvádějí 25. prosinec jako datum Kristova narození. Oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336. Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století až do současnosti.


ježíšek


V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, tedy 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti. Do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž patří samozřejmě vánoční stromek, jesličky (betlém) v nejrůznější podobě, vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví. Některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.


Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wahnachten (dnes Weihnachten), složeného z wiha- (světit) a Nacht (noc). Machkův slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době. Pfeiferův slovník odvozuje německé weihen od staroindického vinákti, třídit, oddělovat. Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií, je z výrazu dvě noce, který označoval období, kdy noc trvala jako tři.


Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času s v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyřtýdenní období zvané advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem.

S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí vánočními ozdobami, a pod který se v rodinách kladou vánoční dárky. Počátkem 19. století se součástí dekorace stalo i osvětlení a vánoční stromek se z Německa šíří dál. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se poté začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách a teprve později i do venkovských stavení. Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět jesličky neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také koledy, česká tradice koled je pak zvláště bohatá.

24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti: mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.


Se štědrým večerem se kromě předávání vánočních dárků pojí i řada lidových zvyků: lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem.


vánoce

 

Vánoční cukroví – chuť skrytá ve vůni vánoční atmosféry

 

Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum, typickým kořením skořice.

  • 87 % Čechů si peče alespoň část cukroví sama doma
  • 26 % Čechů přiznává, že jim alespoň část cukroví peče někdo jiný zdarma
  • 8 % českých domácností dostává zdarma všechno cukroví (většinou mladí „singles“)
  • 19 % Čechů si alespoň část cukroví objednává (z toho 5 % všechno cukroví)

cukroví na stole

 

Důležité je nebát se experimentů a zkoušet stále nové a nové recepty…

Citronové tyčinky

  • 120 g másla * 120 g polohrubé mouky * 1 žloutek * 1 polévková lžíce mléka * citronová šťáva a kůra z půlky citronu

 

citronové tyčinky


Poleva:
* 1 bílek * 150 g moučkového cukru
1. Zpracujeme těsto z másla, mouky, žloutku, mléka, citronové šťávy a kůry a dáme vychladit. Mezitím umícháme polevu z bílku a moučkového cukru.
2. Z těsta vyválíme plát asi 5 mm silný, zarovnáme rádýlkem, potřeme polevou. Rádýlkem nakrájíme na tyčinky a s pomocí nože nakládáme na plech vyložený pečicím papírem.
3. Pečeme v mírně zahřáté troubě na 110 °C asi 15 až 20 minut. Uložíme v chladu.


Tip:
Citronové tyčinky si raději připravte z dvojité dávky, i tak určitě z talíře s cukrovím zmizí jako první.

 

Hrozinkové jing-jang

  • 50 g hladké mouky * 120 g moučkového cukru * 70 g hrozinek * 140 g ořechů (mandlí) * 2 žloutky * koření (skořice, hřebíček, nové koření) * čokoládová a citronová poleva na ozdobu

hrozinkové jing-jang


Ořechy umeleme najemno. Hrozinky pomeleme na masovém strojku nebo nadrobno nakrájíme. Přidáme mouku, cukr, žloutky, koření a zpracujeme těsto. Vyválíme ho na 5 mm silný plát a vykrajujeme kolečka, která klademe na plech vyložený pečicím papírem. Pečeme při teplotě 150 °C asi 15 minut. Poléváme čokoládovou a citronovou (bílou) polevou.

Datlové pusinky

* 280 g moučkového cukru * 50 g nakrájených lískových ořechů * 50 g nakrájených vlašských ořechů * 50 g nakrájených mandlí * 100 g na nudličky nakrájených datlí * 4 bílky * šťáva z 1 citronu


datlové pusinky

Z bílků vyšleháme tuhý sníh. Poté sníh přendáme do vodní lázně, přidáme cukr a šleháme dohladka. Do vychladlé hmoty vmícháme ořechy, mandle, datle a citronovou šťávu. Vše řádně promícháme a na plech tvoříme pusinky, které pečeme (přesněji sušíme) v předem vyhřáté troubě na 110 °C asi 1 hodinu.

Hrozinkové kuličky

* 100 g piškotů * 50 g hrozinek * rum * 50 g vlašských ořechů * 50 g mandlí * 1 polévková lžíce medu * 150 g ztuženého tuku * 50 g strouhaného kokosu * 2 polévkové lžíce kakaa * 50 g moučkového cukru * 1 vanilkový cukr, kokos a mandle na ozdobu
Smícháme rozdrcené piškoty s hrozinkami namočenými v rumu a rozsekanými nadrobno. Oříšky a mandle nakrájíme, přidáme lžíci medu, ztužený tuk, kokos, kakao, moučkový a vanilkový cukr. Vše promícháme a necháme odležet. Lžičkou vykrájíme kousky a vymodelujeme kuličky. Obalujeme v kokosu a zdobíme mandličkou. Necháme uležet v chladu.


hrozinkové kuličky

 

Skořicové rohlíčky (dia)

  • 12 polévkových lžic hladké mouky * 1 polévková lžíce moučkového cukru (nebo sladidla SWEET 2000) * 125 g hery * 1/2 balíčku prášku do pečiva * 5 polévkových lžic strouhaných vlašských ořechů * 50 g moučkového cukru (nebo sladidla Clara) * 1 kávová lžička mleté skořice na posypání

 

skořicové rohlíčky

Na válu vypracujeme těsto z mouky, cukru, hery, prášku do pečiva a strouhaných ořechů. Zabalíme do fólie a necháme asi hodinu v chladnu. Pak těsto rozválíme na 5 mm silný plát, vykrájíme rohlíčky a pečeme je na plechu vyloženém pečicím papírem v předehřáté troubě na 180 °C 7 až 10 minut. Upečené horké rohlíčky obalujeme ve směsi cukru (sladidla) a mleté skořice. Uložíme do chladu.

Takže nelenošte v předvánočním období a napečte si svoje oblíbené vánoční cukroví. Krásné svátky všem a hezké vánoční dárky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

All Rights Reserved ©2016